Archiv pro rubriku: ev. podle Lukáše

Lukáš 3:1-20 – Jan a pokání

Ve třetí kapitole se Lukáš znovu vrací k první postavě svého vyprávění Janu Křtiteli. Hned na úvod nám dává jasně najevo, že Jan je Božím prorokem s poselstvím od Hospodina Lk 3,2b „stalo se slovo Boží k Janovi, synovi Zachariáše, v pustině“. To, že je představený jako syn Zachariášův nám má připomenout všechny události a předpovědi pronesené Gabrielem před a Zachariášem po jeho narození. Ukazují na jeho specifické poslání, které zde Lukáš připomíná citováním proroka Izajáše 40,3-5 „jak je psáno v knize slov proroka Izaiáše: ‚Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky! 5 Každá propast bude zasypána, hory i pahorky budou srovnány; co je křivé, bude přímé, hrbolaté cesty budou rovné;6 a každý tvor uzří spasení Boží“. Jan je tedy posledním z řady proroků, kteří ohlašovali příchod Mesiáše, a navíc se s ním také osobně potká. Celý příspěvek

Lukáš 1:5-17

Lukášovo evangelium, oproti ostatním evangeliím, popisuje velmi podrobně události kolem narození Jana Křtitele a Pána Ježíše Krista. Nyní se zaměříme na propojení příběhu Jana Křtitele s dalšími biblickými příběhy a v příštím příspěvku se tímto pohledem zaměříme na narození Ježíše Krista.

Podívejme se na základní charakteristiky vyprávění v Lk 1,5 – 17. Je tu představený manželský pár, který je pokročilého věku, a nemá žádné děti, protože Alžběta je neplodná. Oba jsou spravedliví před Bohem a žijí bezúhonně podle všech Hospodinových příkazů a ustanovení. Pozorný čtenář Písma se u čtení této pasáže pozastaví s myšlenkou, že už někde něco podobného četl a to ne jen jednou. Určitě si hned vybavíme Abraháma a Sáru, ale něco podobného se děje také u Manóacha a jeho ženy, kterým se narodil Samson (Sd 13,2) a u Elkány a Chany, rodičů Samuela (1 Sam 1-2 kap). Celý příspěvek

Lukáš 1:5 – 45

Jedním z charakteristických znaků Lukášova evangelia je časté používání dvojic. Používá je jako literární nástroj, vždy s určitým záměrem. Pozornému čtenáři neunikne, že Lukáš, jako jediný z evangelistů, představuje své dvě hlavní postavy – Jana Křtitele a Pána Ježíše Krista – takřka identicky. Postavy tak vytvářejí určitou paralelu. Nejprve nám autor představuje jejich rodiny – rodiče Jana Křtitele, Alžbětu a Zachariáše, a matku s nevlastním otcem Pána Ježíše, Marii a Josefa. Zachariáš i Marie od anděla Gabriela přijali oznámení o zázračném narození jejich synů. Text o obou říká, že budou velcí. U obou máme podrobně popsána jejich narození a zvláštní události, které je doprovázely. Oba rostli a posilovali na duchu, oba se zdržovali a působili na pustých místech. Lukáš jako jediný uvádí Janovu ucelenou řeč (3 kap.), která se rozsahem podobá řeči Pána Ježíše v šesté kapitole (6,17-49). V tomto výčtu bychom mohli pokračovat, ale mým cílem v tomto článku je poukázat na význam tohoto paralelizmu.  Celý příspěvek