Archiv pro rubriku: Nový zákon

Matouš 2:13-23

Svůj poslední příspěvek jsem začal tvrzením, že druhá kapitola Matouše je celá naruby. Ti, kteří měli Božího Syna přijmout jako Mesiáše a Krále Židů, ho nepřijali, a naopak ti, u kterých bychom to nikdy neočekávali, přišli a uctívali ho. Například velekněží a zákoníci věděli o přicházejícím Mesiáši všechno, ale neprojevili o něj žádný zájem ani víru. A nakonec Herodes ukázal Ježíši to nejhorší opovržení ve svých vražedných úmyslech. Je ale ještě třetí skupina, kterou bychom neměl přehlédnout, a přece si jí málokdo povšimne: Jeruzalém. Celý příspěvek

Lukáš 3:1-20 – Jan a pokání

Ve třetí kapitole se Lukáš znovu vrací k první postavě svého vyprávění Janu Křtiteli. Hned na úvod nám dává jasně najevo, že Jan je Božím prorokem s poselstvím od Hospodina Lk 3,2b „stalo se slovo Boží k Janovi, synovi Zachariáše, v pustině“. To, že je představený jako syn Zachariášův nám má připomenout všechny události a předpovědi pronesené Gabrielem před a Zachariášem po jeho narození. Ukazují na jeho specifické poslání, které zde Lukáš připomíná citováním proroka Izajáše 40,3-5 „jak je psáno v knize slov proroka Izaiáše: ‚Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky! 5 Každá propast bude zasypána, hory i pahorky budou srovnány; co je křivé, bude přímé, hrbolaté cesty budou rovné;6 a každý tvor uzří spasení Boží“. Jan je tedy posledním z řady proroků, kteří ohlašovali příchod Mesiáše, a navíc se s ním také osobně potká. Celý příspěvek

Matouš 2:1-12 (2)

Druhá kapitola Matoušova evangelia je celá naruby. Když čteme příběh o Ježíšově narození, zjišťujeme následující. Ti lidé, kteří měli poznat znamení jeho příchodu a uctívat ho tak neučinili, a naopak ti, u kterých bychom neočekávali, že znamení jeho příchodu pochopí a budou ho uctívat, učinili přesně tak. Celý příspěvek

Lukáš 1:5-17

Lukášovo evangelium, oproti ostatním evangeliím, popisuje velmi podrobně události kolem narození Jana Křtitele a Pána Ježíše Krista. Nyní se zaměříme na propojení příběhu Jana Křtitele s dalšími biblickými příběhy a v příštím příspěvku se tímto pohledem zaměříme na narození Ježíše Krista.

Podívejme se na základní charakteristiky vyprávění v Lk 1,5 – 17. Je tu představený manželský pár, který je pokročilého věku, a nemá žádné děti, protože Alžběta je neplodná. Oba jsou spravedliví před Bohem a žijí bezúhonně podle všech Hospodinových příkazů a ustanovení. Pozorný čtenář Písma se u čtení této pasáže pozastaví s myšlenkou, že už někde něco podobného četl a to ne jen jednou. Určitě si hned vybavíme Abraháma a Sáru, ale něco podobného se děje také u Manóacha a jeho ženy, kterým se narodil Samson (Sd 13,2) a u Elkány a Chany, rodičů Samuela (1 Sam 1-2 kap). Celý příspěvek

Lukáš 1:5 – 45

Jedním z charakteristických znaků Lukášova evangelia je časté používání dvojic. Používá je jako literární nástroj, vždy s určitým záměrem. Pozornému čtenáři neunikne, že Lukáš, jako jediný z evangelistů, představuje své dvě hlavní postavy – Jana Křtitele a Pána Ježíše Krista – takřka identicky. Postavy tak vytvářejí určitou paralelu. Nejprve nám autor představuje jejich rodiny – rodiče Jana Křtitele, Alžbětu a Zachariáše, a matku s nevlastním otcem Pána Ježíše, Marii a Josefa. Zachariáš i Marie od anděla Gabriela přijali oznámení o zázračném narození jejich synů. Text o obou říká, že budou velcí. U obou máme podrobně popsána jejich narození a zvláštní události, které je doprovázely. Oba rostli a posilovali na duchu, oba se zdržovali a působili na pustých místech. Lukáš jako jediný uvádí Janovu ucelenou řeč (3 kap.), která se rozsahem podobá řeči Pána Ježíše v šesté kapitole (6,17-49). V tomto výčtu bychom mohli pokračovat, ale mým cílem v tomto článku je poukázat na význam tohoto paralelizmu.  Celý příspěvek

Matouš 2:1-12 (1)

Příběh o tom, jak mudrci (mágové) z východu navštěvují Ježíše patří mezi známější části Bible. Spolu s pastýři a jesličkami jsou mudrci známým obrazem ve většině Evropy. Ale jak dobře vlastně známe tento příběh?

Když čtete Matoušův popis narození Ježíše, nemůže vám uniknout ironie, že v zemi plné oddaných, inteligentních a vzdělaných biblických učenců, kteří jsou odhodlaní věřit, že Bůh pošle Mesiáše, jsou pohanští cizinci jediní, kteří pochopí, co se děje. Kdo přesně jsou tito mudrci? Celý příspěvek

Úvod do Lukášova evangelia (1:1-4)

Lk 1,1 I když se již mnozí pokusili sestavit vyprávění o událostech, které se mezi námi naplnily, 2 jak nám je předali ti, kteří se od počátku stali očitými svědky a služebníky Slova, 3 rozhodl jsem se také já, když jsem vše znovu pečlivě prozkoumal, že ti to po pořádku vypíši, vznešený Theofile, 4 abys plně poznal spolehlivost těch věcí, kterým jsi byl naučen.

Lukáš nám jako jediný ze čtyř autorů evangelií dává možnost nahlédnout do toho, jak jeho evangelium vzniklo. Začíná tím, že hovoří o mnohých pokusech jiných sestavit vyprávění o událostech, které se mezi námi udály – doslova naplnily. Lukáš byl tedy seznámen s písemnými zprávami o Ježíšově životě a pravděpodobně je používá jako své zdroje. Tento materiál však nepřebírá nekriticky, ale porovnává ho se svědectvím přímých svědků a systematicky ho uspořádává. Celý příspěvek

Matouš 1:19, 24-25

Zdrávas Maria, milosti plná! Nemusíte být katolík, abyste věděli, jak je Marie v této tradici uctívaná. Důvod, proč je Marie v katolické církvi tak uctívaná a obdivovaná je dlouhý příběh s mnoha kličkami. Nevím, jak vás, ale mě občas napadne, proč není takto uctíván nebo alespoň uznáván i Josef. Josef pochopitelně neporodil Božího Syna, ale věřím, že Boží prozřetelná milost, která vedla k vyvolení Marie jako Ježíšovy matky, se vztahovala i na Josefa, který také hrál roli ve výchově tohoto jedinečného syna. Celý příspěvek

Matouš 1:18-23

V minulém příspěvku jsem se zaměřil na obsah a účel rodokmenu na začátku Matouše. I když chceme tento rodokmen opustit a dívat se dále do Matoušova evangelia, je nutné si znovu připomenout, že zde nejde pouze o historický výpis jmen pro pár zvědavých Židů. Ve skutečnosti se jedná o základ, na kterém stojí nejen zbytek první kapitoly, ale i celé Matoušovo evangelium. Co tím myslím? Celý příspěvek

Proč máme čtyři evangelia?

Čtenář Nového zákona si může klást otázku, proč jsou na jeho začátku až čtyři svědectví o životě, smrti a vzkříšení Ježíše Krista. Z toho se dokonce první tři dívají na Ježíšův život z přibližně stejného úhlu.  Nestačilo by jedno evangelium? Vždyť jednotlivá evangelia obsahují mnoho stejných příběhů. Proč jsou evangelia napsána tak, jak jsou napsána?  Jak je máme správně chápat? Chci uvést některé přístupy, které se věnují právě těmto otázkám. Celý příspěvek