Jak vykládat Bibli?

Je mnoho pohledů na to, jak vykládat Bibli. Namísto popisu všech různých přístupů k Písmu Svatému, bych rád stručně představil pohled, který vede výklad jednotlivých textů na tomto blogu. Čtenář následujících příspěvků může tato kritéria brát jako určité mantinely, ve kterých se budou autoři tohoto blogu pohybovat.

Bibli, tj. „66 knih“ Starého a Nového zákona, přijímáme jako dokonalé Boží zjevení člověku. Bible je Bohem inspirovaná a ve svých originálech bezchybná, lidmi vedenými Duchem Svatým napsaná a je jediným zdrojem, skrze který se může člověk dozvědět o Trojjediném Bohu a o možnosti osobního vztahu s ním. Ač je Bible složená z mnoha knih, její zvěst je ucelená a středobodem celého jejího učení od začátku do konce je osoba a dílo Mesiáše, Stvořitele a Spasitele světa, Ježíše Krista. K pochopení této zvěsti je nezbytná pomoc Ducha svatého, protože ten „uvádí do veškeré pravdy“. To znamená, že první zásada při studiu Písma je přistupovat k tomuto úkolu s modlitbou a pokorou před jejím Autorem.

Zároveň je ale Bible literární dílo (byť v mnoha ohledech jedinečné a výjimečné), a proto je nutná druhá zásada: přistupovat k Bibli jako k literatuře. Pokud chci jakoukoli knihu pochopit, pak ji musím číst a při tomto čtení se snažím najít autorův záměr (Proč knihu napsal? Jaké myšlenky chtěl komunikovat?). K odhalení svého záměru autor používá dva základní prostředky: slova (text) a uspořádání materiálu (kompozici).

1. slova (text) – ač se to může zdát příliš základní, tak je nutné si připomenout, že mnoho škol výkladu nepřistupuje k biblickým knihám jako k literatuře, jejíž význam tkví pouze ve slovech na stránce, ale spíše jako k sepsané historii, kterou je nutné vykládat jak z textu Písma, tak z dalších historických pramenů, archeologických nálezů, atd. To ovšem odporuje biblickému pohledu na Písmo. Pavel, veden Duchem Svatým, říká: „veškeré Písmo je Bohem vdechnuté“ (2 Tim 3:16). Bůh tedy „nevdechl“ veškeré historické dokumenty, archeologické nálezy, antropologické dohady, ale ani historickou událost samu. Vdechl pouze Písmo svaté – slova sepsaná lidskými autory vedenými Duchem Svatým. Toto samozřejmě nepopírá historičnost (historickou přesnost a pravdivost) událostí, o kterých se Písmo zmiňuje. Naopak, pokud to byl opravdu Bůh-Duch Svatý, který vedl sepsání Bible, potom je historická přesnost a pravdivost věcí v ní popisovaná již předpokládána.[1] A navíc, při zkoumání Písma studentovi nejde o odhalení „objektivní“ pravdy v historii, ale o pochopení a přijetí jednoho konkrétního výkladu historie, a to pohledu Božího.

2. uspořádání materiálu (kompozice) – samostatná slova sice nesou určitý význam, nicméně, nejsou dostatečná k předání informace. K tomu slouží jejich spojení do vět, odstavců a knih (text). Způsob, jakým autor řadí materiál, opakuje fráze, používá určitá slova v daném textu, to vše odhaluje jeho úmysl a pomáhá čtenáři pochopit význam celého díla.

To, že je Bible složená z mnoha knih nám k výkladu přidává ještě jeden princip. Bibličtí autoři byli sami pečlivými čtenáři a vykladači biblických knih sepsaných před nimi (především Tóry). Často proto nacházíme různé úrovně propojení jednoho biblického textu s texty dalšími – a to jak v rámci jedné knihy, tak především mezi různými biblickými knihami navzájem. Tomu říkáme intertextualita. Tato propojení jsou někdy na první pohled jasná, jindy je třeba je pečlivě hledat. Pokud ovšem takovéto návaznosti čtenář nalezne, pak mu to většinou pomůže s výkladem obou (všech) propojených textů.

Stručně shrnuto, pokud chce být čtenář Písma jeho dobrým vykladačem, je nutné, aby byl poctivým a neúnavným čtenářem Bible, který si všímá používaných slov, frází a myšlenek[2]. Potom se před čtenářem začne poodhalovat mozaika biblické zvěsti. Pochopíme-li nejprve spojení jednotlivých střípků navzájem, bude o to snadnější časem porozumět obrazu celému.


[1] Studium historické pravdivosti tvrzení Písma má v křesťanství své místo, a to v apologetice.

[2] Pro důslednou exegetickou práci je potřebné pracovat s textem v původních jazycích. To by ale nemělo odradit studenty Bible, kteří původní jazyky neovládají – i při práci s překlady je možné odhalovat hloubky Božího Slova.