Matouš 2:1-12 (1)

Příběh o tom, jak mudrci (mágové) z východu navštěvují Ježíše patří mezi známější části Bible. Spolu s pastýři a jesličkami jsou mudrci známým obrazem ve většině Evropy. Ale jak dobře vlastně známe tento příběh?

Když čtete Matoušův popis narození Ježíše, nemůže vám uniknout ironie, že v zemi plné oddaných, inteligentních a vzdělaných biblických učenců, kteří jsou odhodlaní věřit, že Bůh pošle Mesiáše, jsou pohanští cizinci jediní, kteří pochopí, co se děje. Kdo přesně jsou tito mudrci?

Z perspektivy biblického vyprávění o těchto mužích téměř nic nevíme. Z perspektivy pověstí si myslíme, že víme víc. Písmo má ale přednost. Nevíme tedy, jestli šlo o tři muže nebo ne; můžeme se jen dohadovat z počtu přinesených darů. Nevíme, jestli to byli “moudří” muži v tom smyslu, že byli filozofové, guru, nebo členové politické nebo sociální elity. Nevíme, ze které části světa přišli, jen to, že to bylo na východ od Jeruzaléma. Každopádně víme, že viděli hvězdu, správně vyložili její význam a vhodně zareagovali.

Hvězda a její význam

Ale jak mohli mudrci vědět, že hvězda na nebi signalizuje narození zaslíbeného Krále Izraele? Abychom našli odpověď, musíme se vrátit do Tóry.  Tóra je strukturálně rozdělená na tři větší celky, z nichž každý obsahuje poetický oddíl, kde se prohlašuje, co se stane “v posledních dnech”. (viz. Gen. 49:1, Num. 24:14, Deut. 31:28-9) Tato fráze “v posledních dnech” se používá častěji v pozdějších prorockých knihách Bible, kde se mluví o budoucím čase, kdy Bůh začne převracet současnou situaci způsobenou hříchem a představí něco nového.

V každé z těchto básní v Tóře, kde se vyskytuje pojem “v posledních dnech”, je proroctví o králi (viz. Gen. 49:10, Deut. 32:43), a pro nás nejpodstatnější je báseň z Num. 24:17-19, kde se mluví o králi s použitím obrazu hvězdy. Ve starověku byla na Blízkém Východě hvězda běžným symbolem krále. Takže skupina mudrců (nebo i kdokoli jiný), kdo pečlivě studoval Bibli, mohl jistě dospět k závěru, že je v proroctvích předpovězený příchod židovského krále a že znamením jeho narození bude hvězda. Mohli bychom argumentovat tím, že zmínka o hvězdě v Num. 24:17 je metafora, ale pokud se mudrci a inspirované Boží slovo v Matouši shodují, že znamením narození Mesiáše byla skutečná hvězda, tak nám to pomůže uvědomit si, že Bůh není otrokem literární konvence nebo našeho výkladu této konvence. Z našeho pohledu metafory fungují, protože jsou založené na realitě; z Božího pohledu metafory fungují, protože se stávají realitou.

Co mě fascinuje ještě víc je to, že když Herodes v Mat. 2:4 shromáždí velekněze a zákoníky, aby se dotazoval na narození toho krále, ti mu odpoví potvrzením zaslíbení a citují Micheáše 5:2. Micheáš 5:2 mluví o králi, ale co je důležitější, tento oddíl začíná v Micheáši 4:1, kde znovu vidíme frázi “v posledních dnech”. Jinými slovy, Židé potvrzují zaslíbení, ke kterému se mudrci hlásí, a obě skupiny čtou texty, které mluví o zaslíbeních naplněných “v posledních dnech”. Ježíš nepotřeboval svědčit sám o sobě, Duch svatý už to dělal skrze dávné proroky.

Vhodně reagovat

Fakt, že mudrci přišli na to, že se narodil král Židů, není v tomto příběhu to nejdůležitější. Je to nezbytný začátek, ale není to ta hlavní věc. Nejvíc záleží na tom, že mudrci správně reagovali na pravdivou skutečnost. Často můžeme podlehnout pokušení myslet si, že správně vyložit Písmo je to nejdůležitější. Jistěže je to nezbytné. Na druhou stranu, pokud vše správně vyložíme, ale nezareagujeme správným způsobem, je to horší než když Boží slovo nepochopíme správně. Zatímco různé části Božího zjevení vyžadují různé reakce, zjevení toho, že se právě narodil Boží Syn, vyžaduje uctívání. To je přesně to, jak reagovali samotní mudrci, přestože to Herodes odmítl a velekněží a zákoníci to ignorovali. To je důvod, proč bychom měli mudrce nazývat “moudrými muži”; ne proto, že byli vzdělaní nebo zběhlí ve východní filozofii, ale protože, jak říká Pavel v 2 Tim. 3:15, “svatá Písma,…ti mohou dát moudrost k záchraně skrze víru, která je v Kristu Ježíši.” Mudrci byli moudří podle toho jediného kritéria, na kterém záleží. Byli moudří, protože porozuměli zprávě. Byli moudří, protože jí uvěřili. Byli moudří, protože reagovali uctíváním. A když vidíme uctívání v reakci na pravdu, víme, že je přítomná víra.

Jsi věrný ve studiu Božího slova? Rozumíš tomu, co čteš? A co je hlavní, je tvou odezvou uctívání?