Rút 2:1-23 – spravedlivý Boáz

Druhá kapitola Rút neobsahuje žádné dramatické události – nikdo neumírá, nedochází k velkým hrdinským činům. Poznáváme ovšem charakter dvou hlavních hrdinů celé knihy – Boáze a Rút. Zaměřme se nejprve na Boáze. Ten je nám představen už v prvním verši jako „muž mocný a udatný“. Tento výraz, který je většinou používán pro chrabré válečníky, je ve zbytku kapitoly – a vlastně celé knihy – rozveden a my vidíme, že zdaleka nepopisuje pouze fyzickou sílu a odvahu k boji, ale především jeho spravedlivý život před Hospodinem a před lidmi. Jak je zde tedy Boáz popsán?

1. Plní Mojžíšův zákon, který přikazuje nechávat bezdomovci, sirotkovi, vdově, zchudlému a cizinci zbytky při sklizni (Dt 24:19, Lv 19:10). Z druhé kapitoly Rút zjišťujeme, že plnění tohoto Božího příkazu asi nebylo široce dodržováno (v 9, 15, 22). Boáz je nám ale představen jako člověk zbožný právě tím, že bere Boží příkazy vážně a jedná podle nich. Umožnění vdově paběrkovat na poli se nám může zdát nedostačující k posouzení něčí zbožnosti, ale Písmo nám podobně představuje i další osoby, jejichž víra je ukázána skrze poslušnost Božích příkazů – někdy zdánlivě těch méně důležitých.

Mojžíš takto například popisuje spravedlivého Ábela, který v kontrastu s nespravedlivým Kainem přináší oběť splňující podmínky Mojžíšova zákona – obětuje prvorozené ze svého stáda, konkrétně jejich tučné části (srov. Gen 4:4 a Lv 3, 4, 7, 9 ad.), a tak ve víře naplňuje zákon (Žd 11:4). Spravedliví Šém a Jefet zakrývají nahotu svého otce Noema a tím naplňují Mojžíšův zákon, oproti nespravedlivému Chámovi, který otcovu nahotu odkrývá (srov. Gen 9:22-23 a Lv 18)[1]. V Bibli je mnoho podobných příkladů, kde je nám vnitřní víra a spravedlnost člověka ukázána vnějším plněním Božích přikázání (viz Žd 11).

2. Boáz ovšem nezůstává pouze u doslovného plnění Božího příkazu, jde ještě dál. Prokazuje Rút milosrdenství a soucit nad rámec zákona. Dovoluje jí paběrkovat na jeho poli až do konce sklizně (2:8, 21). Dává svým služebníkům příkaz, aby jí ve sbírání nebránili (2:9a). Nabízí Rút občerstvení při těžké práci (2:9b, 14). Přikazuje služebníkům, aby pro ni „schválně upouštěli z hrstí“ obilí a tím jí přilepšili (2:16). Boáz neplní jen literu zákona, ale jeho podstatu.

Hospodin často upozorňuje Izraelity, že nestačí mechanicky plnit Jeho nařízení (viz např. Iz 1:10-15), ale je třeba přemýšlet o jejich podstatě. V Izajáši 1:17 říká Hospodin: „Naučte se konat dobro. Hledejte právo, kárejte násilníka, zjednejte právo sirotkovi, veďte při vdovy“. Boáz svým soucitem a milosrdenstvím naplňuje podstatu zákona, protože se zastává té nejbezbrannější – vdovy z cizí země.

Podobně jedná například Evedmelech, věrný pohan, který zachraňuje Jeremiáše od smrti v bahně vyschlé cisterny. Nejprve si vyžádá povolení k jeho záchraně, ale před jeho vyzdvižením z cisterny se stará o to, aby tuto nepříjemnost prorokovi alespoň trochu usnadnil. Přináší staré hadry, které si prorok vkládá do podpaží a poté je vytažen (Jer 38:7-12). Hospodin tento Evedmelechův čin hodnotí následovně: „Určitě tě zachráním…protože jsi ve mne doufal, je výrok Hospodinův“ (Jer 39:18).

O kom říká Ježíš Kristus: „Pojďte, požehnaní mého Otce, přijměte do dědictví království, které je pro vás připraveno od založení světa“ (Mat 25:34)? Není to o těch, kteří se pokoušeli nastolit světový mír nebo chtěli změnit celý svět k lepšímu. Je to o „spravedlivých“ (Mat 25:37), kteří jednali soucitně s Božími dětmi a to i v těch nejmenších věcech – když hladověli, nasytili je, když byli nazí, oblékli je, když byli nemocní, přišli je navštívit…(Mat 25:35-36). A takto jedná i Boáz v Rút 2. Poučme se z jeho příkladu. V životě nejde o velké skutky před světem, ale o spravedlivý život před Bohem. To znamená 1) „Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí“ (Mat 22:37), protože „milujete-li mne, budete zachovávat má přikázání“ (Jan 14:15). 2) „Miluj svého bližního jako sám sebe“ (Mat 22:39), protože „cokoli jste učinili jednomu z těchto mých nejmenších bratří, mně jste učinili“ (Mat 25:40).

Boáze je nám ve druhé kapitole představen jako spravedlivý muž. Miluje Hospodina, a proto dodržuje jeho příkazy. Miluje svého bližního, a proto jedná soucitně i s těmi nejslabšími. Příště se znovu vrátíme ke druhé kapitole a podíváme se na osobu Rút, kterou zde můžeme popsat slovem moudrost.


[1] Tyto dva příklady se někomu mohou zdát anachronistické. Jak mohou lidé žijící před vydáním zákona plnit jeho ustanovení? Zde se jedná o jednu z textových strategií Mojžíše v Tóře a my se k jejímu podrobnému vysvětlení se dostaneme v budoucnu, až se zaměříme na Tóru. Pokud čtenáře tato myšlenka zaujme a chce ji prostudovat sám, potom doporučuji začít přemýšlením nad texty z Gen 15:1-6 a 26:1-5.